Hospodářsky nejvyspělejší země světa čeká letos nezáviděníhodný úkol - dobíhá jim do splatnosti dluh v celkovém objemu převyšujícím 7,6 bilionu dolarů a v krizí poznamenaném prostředí nebude lehké(/levné) další prostředky sehnat. Zvláště palčivě vypadá problém u Japonska, které musí v roce 2012 splatit 3 biliony dolarů; nechtěné druhé místo zaujímají Spojené státy s 2,8 biliony dolarů, následované významným evropským dlužníkem, kterým je Itálie s necelým půl bilionem dolarů dobíhajícím letos do splatnosti. Jak se vlády s tímto úkolem popasují, by mělo být jasnější už v polovině roku. Analytici však varují, že emise nových státních dluhopisů zvýší výnosy dluhopisů minimálně u sedmi z jedenáctky nejvýznamnějších ekonomických hráčů světa, která kromě zemí skupiny G-7 zahrnuje ještě Brazílii, Rusko, Indii a Čínu.
„Je to veliké číslo a dluh se přitom ještě dále nabaluje, protože mnohé vlády jsou stále v deficitu, což je ten největší problém,“ komentoval čísla agentuře Bloomberg Elwin de Groot, ekonom významné holandské banky Rabobank Nederland. Pokud se započtou i náklady na dluhovou službu - tedy peníze, které budou vlády muset letos zaplatit na úrocích, potřebuje výše zmíněná jedenáctka zemí najít ve svých rezervách, či získat od investorů dokonce přes 8 bilionů dolarů. Shrnutí nabízí následující tabulka sestavná z dat agentury Bloomberg.
Splátky jistin a úroků dluhopisů vybraných zemí v roce 2012
Země |
dluhopisy splatné ve 2012 |
úroky |
celkem |
Japonsko |
3 000 mld. USD |
117 mld. USD |
3 117 mld. USD |
USA |
2 783 mld. USD |
212 mld. USD |
2 995 mld. USD |
Itálie |
428 mld. USD |
72 mld. USD |
500 mld. USD |
Francie |
367 mld. USD |
54 mld. USD |
421 mld. USD |
Německo |
285 mld. USD |
45 mld. USD |
330 mld. USD |
Kanada |
221 mld. USD |
14 mld. USD |
235 mld. USD |
Brazílie |
169 mld. USD |
31 mld. USD |
200 mld. USD |
Velká Británie |
165 mld. USD |
67 mld. USD |
232 mld. USD |
Čína |
121 mld. USD |
41 mld. USD |
162 mld. USD |
Indie |
57 mld. USD |
39 mld. USD |
96 mld. USD |
Rusko |
13 mld. USD |
9 mld. USD |
22 mld. USD |
„Tíha nabídky může vyvolat nepříjemnosti,“ upozorňuje Stuart Thomson, manažer Ignis Asset Management, na rizika možného příchodu nových emisí vládních dluhopisů, kterými by vlády mohly letos zaplavit trhy ve snaze odložit splatnost svého dluhu. „Spíše než začátek roku bude problémem pololetí,“ odhaduje Thomson s tím, že v této části roku bude mít zpomalení globální ekonomiky nejsilnější a nejvíce viditelný dopad.
Investoři budou proto vyžadovat větší kompenzace rizik spojených s půjčkami finančně strádajícím zemí, shodují se i ostatní ekonomové a investiční stratégové. Podle průzkumu agentury Bloomberg vzrostly za rok 2011 výnosy u desetiletých dluhopisů zemí skupiny G-7 za loňský rok o 39 procent. Na konci letošního roku potom konsensus trhu počítá s růstem výnosů (a s ním i nákladů nových emisí) v případě USA, Německa, Velké Británie, Francie, Japonska a Kanady. Snížení nákladů vládního financování tak meziročně odborníci čekají pouze v případě Itálie.
„Základna kupců dluhopisů zemí z okraje Evropy se zřetelně smrsknula, a to ve stejnou dobu, kdy roste příliv nových dluhopisů na trh, což není dobrá kombinace,“ říká k prognózám Michael Riddell, manažer M&G Investments, který spravuje aktiva v hodnotě 323 miliard dolarů. Další zvýšení nákladů na (re)finacování vládních rozpočtů může podle analytiků přinést také výsledek (nejspíš) lednové zprávy završující revizi ratingů zemí eurozóny. V případě downgradů porostou dále výnosy (nejen) těchto zemí.
Čtěte více:
Kdybychom jen před 15 lety poslouchali ekonomy…
Verdikt S&P o eurozóně padne v lednu, tvrdí zdroje Reuters